Další úžasnej vejlet

České Švýcarsko

By Peak Design CZ/SK Deník

August 22^nd, 2019

Máme obavy, že když budeme po každém výletu říkat, jak moc byl skvělej, bude to znít jako klišé, ale… Ono to tak prostě je. Opět se sešla supr parta lidí, a i přesto, že byla první den účast slabší, neodradilo nás to a výšlap jsme si užili. No, a jaké pak bylo překvapení, když se druhý den na autobusové zastávce v Jetřichovicích objevila skupinka lidí v čele s našim kamarádem @peterhoope. Všichni jsme se zdravili jako bychom se už dávno znali. Všichni se na sebe usmívali a tvářili se, vyjádřeno FB slovy „natěšeně“.

A že to nejsou řeči potvrzuje i Petrův komentář na jeho Instagramu: „Na tenhle vejlet jsem se hrozně těšil. Den před tím jsem fotil svatbu a slíbil jsem Romče, že dorazím ještě s pár kamarády, a to jsem taky dodržel, stálo nás to tři hodiny spánku a pár hodin jízdy v pustý tmě směrem na sever. Každopádně to stalo sakra za to! Poznal jsem spoustu nových lidí, s některými jsem se viděl po několikáté a celej den byl naprosto super, všichni jsme dělali, co nás baví a co milujeme, tedy túry, hledání budek, debilní vtípky a lapání fotek (hlavně dělej, že fotíš 😝).

Konečně jsem měl tu možnost poznat taky Romču. Nejvíc mě na týhle značce baví jedna věc… Teda je jich víc, to že dělají super produkty je jedna věc, ale nejvíc mě baví ten přátelský přístup! Když chtějí, aby byl někdo jejich tváří, není to žádnej rádoby důležitej AMBASADOR, nebo něco podobně nesmyslně vysoce postavenýho, je to prostě kamarád, se kterým můžou v pohodě jet na výlet a bavit se s ním. Tohle opravdu u jiných značek moc nenajdete, tenhle přístup. Díky za vás BANDO 🖤.“

To by ale stačilo, ať si nemyslíte, že jsme nějaký nafrněný. Pojďme si radši říct, v čem byl tenhle výlet tak skvělej. Zaprvé lidi, zadruhé krásná příroda!

Čtvrtek jako první den nepočítáme. To jsme dorazili do kempu ve třech lidech (já, která tenhle deník píšu, markeťačka Romčá, naše nejlepší asistentka Míša a Ondra aka @piiir.cz). Náš počet se zvýšil na čtyři až pozdě večer, kdy za námi dojela @barboradeduchova, která s námi byla už na Sázavě. Mezi tím jsme si, abychom neseděli na zadku, protože na výšlap na Mariinu vyhlídku to kvůli počasí nebylo, dali alespoň malou procházku Pavlíniným údolím. Vůbec jsme nečekali, že to tam bude tak pěkný. Řeka, stromy, rybník. Žádný veliký stoupání. Tahle dětská procházka byla prostě moc fajnová.

Protože jsme srazy naplánovali na osmou ráno, ochudili jsme se o kempovou snídani. Vědět, že jí máme v ceně, vymyslíme to trochu jinak. Takže jsme si každý ráno chystali poctivě sváči s sebou. Čajík do termosky, Everyday batohy na záda a šlo se. Tedy… Jelo… Jetřichovické infocentrum bylo totiž od kempu Mosquito-Jetřichovice vzdálené necelých 6 km pěškobusem. Budete-li si tam plánovat výlet s přespáním ve stejném kempu, tak s tím počítejte. A nevyrážejte před snídaní, byly hezky český a dobrý (v neděli jsme si jí dali).

Jo a spaní v tomhle old fashioned kempu nás všechny pěkně vrátilo do dětství! A pivko Cvikov bylo mňam.

V pátek ráno jsme se tedy na infocentru potkali s naším kamarádem @tinokuskunis, který s námi jezdí na všechny výlety, a který s sebou dovezl i Honzíka aka @pribehy.svetla. Lehce pršelo a Tino dojel tak trochu na Kena (hahaha) - Kraťasy, tenisky a mikča, bunda ani pití nikde. Nevadí, jde se!

Popisovat vám cestu do nějakých závratných detailů nebudeme, ta byla popsaná v pozvánce na výlet. A musíme se přiznat, že jsme to dodrželi, protože to bylo dobře vymyšlený (ty internety). Šli jsme tedy na Falknštejn. Schody, které na něj vedou nás hned takhle zrána docela vyšokovaly, ale nejsme másla! Dali jsme to a moc se nám líbilo, jak je hrad dostupný.

Odsud jsme šli na Tokáň, kde jsme si ve starých chatkách, sloužících nyní jako restaurace, dali gulášovku a pivko.

Pak jsme si půjčili kolobrndy a vydali se do Vysoké Lípy. Tady nastala drobná změna plánu. Nejeli jsme do Doubice, protože ve Vysoké Lípě byl náš kemp. Koloběžky byly sice ve slušným dezolátu, ale o to nešlo. Ta sranda byla nejvíc. Připadali jsme si jako kolobrndový gang! Asi tak 4 km jsme to valili z kopce a další 4 km jsme ty koloběžky vedle sebe tlačili, nebo se na nich snažili jet.

Mě (Romču) štípla během cesty včela, takže jsme se bavili ještě o něco víc a poznání víc, když Tino, který si s sebou vzal svou novou akční kameru zjistil, že si nechal držák v autě. Nainstaloval jí tedy izolepou, kterou měl od týpka, co nám půjčil koloběžky a když se mu to celé podařilo, zjistil, že si tam zapomněl dát mikro kartu. Takže to celý zase sundal, a pak lepil dětskými náplastmi, které mu dala @misatopinkova.

Ve Vysoké Lípě jsme byli docela rychle, a tak jsme si tam sedli do restaurace U nás, s velmi svérázným a vtipným číšníkem, kde jsme si dali pivčo a já ocet na štípanec a rozhodli se vyrazit ještě na Malou Pravčickou bránu a Šauštejn. Bylo tam pěkně. Z upršeného rána se stal krásný slunečný den.

Odsud jsme se vrátili do restaurace U nás, dali si večeři a počkali na @mertlas. Později se k nám ještě přidala @praguesterka a my v Peak Design měli radost, že se banda rozrůstá.

První den nás všechny vážně bavil!

V sobotu ráno jsme se u infocentra potkali ještě s @peterhoopoe, @maninapizza, @jakubzdarsky, @lukasmatocha a @on_dr_as. A já si tam díky vší té radosti zapomněla hůlky.

Za celý den jsme byli na spoustě vyhlídek a když jsme dorazili na Vilemíninu stěnu, zjistili jsme, že nemáme větší část skupiny. Ta nám volala, že je ztracená a o cca 20 minut později se objevila na Mariině vyhlídce. Zamávali jsme si a o chvíli později se potkali u paty Mariiny vyhlídky. Chudáci netuší, o jak krásnou vyhlídku se ochudili.

Marie je podle nás hodně přeceňovaná. Byla narvaná lidmi a výhled z ní nebyl o nic lepší než z Vilemíny. Po cestě do Jetřichovic jsme se srazili s @philip_nex, který o našem výletu zjistil až na poslední chvíli a prý si říkal, zda nás někde potká, potkal, ale příště už prý vyrazí s námi.

Po túře jsme se všichni potkali v restauraci U nás. Užili jsme si poslední společné chvíle a udělali společné foto. Pak se všichni rozjeli domů. Já a Ondra jsme tam ještě jednu noc zůstali, ale po druhém dni, který se až do Marie zdál jako procházka růžovou zahradou jsme odpadli a spali (i bez večeře!) skoro až do rána.

V neděli v šest ráno nás vzbudil budík. Chtěli jsme se před odjezdem a bez lidí podívat na Dolský mlýn. Po „Doláku“ jsme si skočili na snídani a pak, aby toho nebylo málo, to vzali směr Říp.

Takový byl náš první vícedenní vejlet. Prostě skvělej! A my se už teď těšíme na další, tentokrát jednodenní, který se bude konat 20. 10. 2019, den po FOTOEXPO, někde poblíž Prahy. Pokud máte fajnový tipy, pište nám je na FB nebo IG. Těšíme se na vás, bando!