Čím vším je tento event unikátní?

Koncentrací umělců v jeden večer. V jednu chvíli se sejdou kompletně všichni co něco znamenají v hudbě, od producentů, přes různé umělce až po samotné hvězdy českého hudebního showbusinessu.

Je to neuvěřitelné. V jeden okamžik máš před objektivem legendy jako je Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř, Vladimír Mišík nebo Jiří Suchý a Jitka Molavcová a vzápětí fotíš Davida Kollera, Bena Cristovaa nebo MC Geye. Kapely jako J.A.R. , November 2nd nebo Vypsaná Fixa a mnoho dalších. Tohle nedáš za jeden večer nikde jinde, dělal jsem podobnou věc v rámci Hrady.cz, kde jsem si stavěl studio na louce, ale tam je těch interpretů maximálně deset. Tady jich máš třeba 150 a je jen na tobě kolik jich dokážeš do studia za večer dostat a vyfotografovat.

Letos jsem měl před objektivem ve studiu na Cenách Anděl 88 lidí a vytvořil jim unikátní portrét. Po hale jsem letos nachodil během zkoušek a příprav za 3 dny 36 759 kroků .

Mým novým Nikonem ZF jsem vytvořil celkem 1 122 záběrů a upravil následně 466 fotografií. Neostrých a jinak nepoužitelných (jojo ty zavřené oči) jsem měl 32. Foto studio, které jsem stavěl ve spolupráci s Kontralicht bylo obklopeno 67 kejsy-boxy. Světla jsem používal jako vždy FOMEI (konkrétně jsem pracoval s těmito). Ty jsem měl dvě a pak ještě 300f a 150f.

Bez čeho by sis to nedovedl představit? 

Ceny Anděl si neumím představit bez Lucky, Matyáše, Zuzky, Víťi, Adama a samozřejmě přímo ve studiu bez Reného, prostě bez lidí, kteří jsou na stejné vlně, bez těch neuděláš nic a těch se kterými se na CA setkávám je mnohem víc a funguje to skvěle. Pak samozřejmě bez dobrých bot a na 110% fungující techniky. Já jsem takovej držák, když něco funguje nemám důvod to měnit. Jezdím 30 let Toyotami, nosím roky džíny Volcom, fotím Nikony od dob FM2, svítím Fomei záblesky a čím dál tím více jejich LED světly. A je to už skoro rok co jsem objevil Peak Design (což vy jistě víte :), ale pro mě to byla největší změna v mé práci pokud nepočítám mizení zrcadlovek, a snažení se přejít na ty mašiny bez zrcadel, ale to by bylo na knihu o tom přechodu.

Takže objevení Peak Design je ta největší změna za poslední dobu v mém životě fotografa, který žiji přes 38 let. Už si neumím vlastně představit, že bych dával svou techniku do jiného batohu než Travel Backpack protože vloni jsem nacestoval za fotkou skoro 100 000 kilometrů. Nebo když jdu do města na lehko s jedním menším foťákem a mým diářem Moleskin, do kterého všechny mé myšlenky zapisuji, rád nosím Everyday Sling 10 l. Tam dám vše do bezpečí, na cestách autem mě doprovází Travel Duffel...