Toulky po Isle of Skye

Když tě Skotsko překvapí…

By Peak Design CZ/SK Deník

August 23^rd, 2018

Už od loňský návštěvy Zélandu jsem si zamiloval pastviny, letní výlet do Skotska tak pro mě byl jasnou volbou - vypráví náš kamarád Lukáš Martínek.

První, co vás na skotskejch silnicích tak trochu vyděsí není fakt, že se jezdí vlevo, na to jsem ostatně zvyklej ze Zélandu. Daleko horší pro mě byla silnice jako taková. Místní asfaltky tak trochu připomínají horskou dráhu s až ukrutně úzkýma pruhama. Tak úzkýma, že jsem byl rád za jednopruhový silnice s tzv. passing places, teda místy, kde se s protijedoucím vyhýbáte. Snad díky tomu jsou Skoti v řízení neskutečně trpěliví. Též jsou hákliví na agresivní jízdu, takže se moc nestresujete a vesele si užíváte asfaltovej lunapark. Silnice na Isle of Skye mají se Zélandem společné i to, že pokud zrovna neřídíte, je se pořád na co dívat. Příroda je tady zkrátka nádherná, a pokud máte tu smůlu, že jste řidič, na každý míli najdete x odpočívadel, abyste se mohli taky rozhlídnout do dálky.

Bydlení jsme si vybrali strategicky v malý vesničce Breakish, hned za mostem, spojujícím Isle of Skye se skotskou pevninou. Rozhodnutí to bylo dobrý, jelikož jsme měli všechno potřebný v dosahu (pokud na ostrov zrovna dorazily zásoby jídla), a to včetně pomyslný křižovatky ostrova, místa známýho jako Sligachan. Nevezli jsme si s sebou sice stan, ale zvolili jsme i tak skromnější dřevěný ubytko ve tvaru převrácenýho trupu lodi, nesoucí název Wigwam. Wigwam měl navíc terasu do nekonečný louky, takže jsme na ní rádi snídali, nebo po večerech ochutnávali místní piva. Jediná moucha Wigwamu spočívala v přecitlivělým požárním hlásiči, kterej se rozezněl pravidelně i při vyskočení topinky z opékače, a tak jsme si při vaření museli rozdělit úlohy, jeden z nás stál vždycky na židli u hlásiče a domlouval mu.

Očekávajíc ,,skotský počasí“, nabalili jsme si převážně teplý věci. Vůbec nás nenapadlo, že bude 10 dní v kuse pařit sluníčko, jak o život. Na tu klasickou skotskou moody atmosféru jsem se těšil, takže jsem z týhle skutečnosti neskákal nadšením metr vysoko. Druhá „podpásovka“ mi došla hned první večer… Zlatá hodinka probíhá v letní sezóně na nejsevernějším ostrově Vnitřních Hebrid někdy okolo 11. hodiny večer. Což znamená, že je slunce tou dobou tak nízko, že z míst, ze kterejch jsem chtěl západy fotit, už ho nebylo vidět. Ranní zlato ve tři ráno bylo podobnej případ. Říkal jsem si, že bych si dal alespoň nějaký astrofocení, že přece ostrov není moc světelně znečištěnej a bude tak krásně vidět i mléčná dráha. No, co myslíte?! Celou noc hrozně svítí nebe a nic není vidět, nebo se na potvoru přiženou mraky, na který jsem se těšil přes den.

Na ostrově je plno slavnejch/instagramovejch míst, který v letní sezoně trochu trpí, protože v jejich okolí není dostatečný množství parkovacích míst v poměru k jejich návštěvníkům. Samozřejmě, že jsme je všechny objeli taky, ale nejvíc jsme se těšili a nejvíc se vyřádili na místech, který jsme našli víceméně náhodou. Mně se z těch míň známejch míst nejvíc líbil Brothers Point, což je skalní útvar táhnoucí se do moře, u jehož výstupu jsem se snad poprvý v životě trochu bál, že odněkud spadnu. Jestli je něco pro přírodu na Isle of Skye typický, tak fakt, že na něm téměř nerostou stromy, má nádherně ostrý a zelený útesy a ostrý kamenitý skály, který budí respekt. Při našich výletech jsme se podívali i do skanzenu Muzea Ostrovního Života a je neuvěřitelný, v jakých podmínkách tady lidi ještě v 70. letech minulýho století žili. Při toulání se po ostrově potkáte původní domky, spoustu ovcí, sem tam mazlivýho, chlupatýho Anguse, neznámou zříceninu, nebo pozůstatky zídek opuštěnejch vesnic, ale hlavně nekonečný možnosti objevování a relaxace. Pomyslný hlavní město ostrova Portree pak nabízí nějaký ty suvenýry, výborný fish & chips a občas akci od námořních záchranářů, při který můžete nakouknout i přímo do jejich cool lodi. Taky to bylo jediný místo, kde jsme naživo slyšeli dudy.

O Skye bych mohl vyprávět hodiny a hodiny, ale lepší bude, když ho vyrazíte zažít. Co třeba na podzim, až budou pláně zrzavější, než ty nejpravější Skoti a nepotká vás ,,chorvatský počasí“ jako nás, ale bude vás celý dobrodružství na tomhle ,,mlžným ostrově“ provázet moody atmosféra? Pak se zabalte do něčeho s tartanovým vzorem, dejte si místní pivo nebo whisky, přikousněte čedar nebo shortbread a vyrazte objevovat krásy tohohle ostrova a historii klanů, který na něm žily. Jo, a hlavně si nenechte od nikoho namluvit, že na Skye stačí čtyři dny…

Na Isle of Skye jsem poprvé letadlem vyrazil s 30L Everyday Backpackem a měl jsem tak trochu nahnáno a bál se, jak obstojí. Přece jenom jsem nevybral nejpřívětivější aerolinku, co se palubních zavazadel týče. Naštěstí je v tomhle tenhle super bágl dotaženej do detailů a krásně splňuje velikostní strop pro palubní zavazadlo, navíc jsem do něj nacpal snad všechnu elektroniku, co jsem s sebou měl + 2 kusy kilovejch pískovejch závaží na zatížení stativu. To sice nebyl z hlediska bezpečnostních kontrol nejrozumnější tah, ale díky kapsám všude, kam se podíváš, jsem je mohl vždycky rychle vyndat a ukázat tak letištní ostraze, že opravdu nepašuju drogy. Místy jsem se až divil, že batohu nerupnout popruhy, při 10 kilečkách, kterejma jsem ho naložil a ocenil jsem i konstrukci zad, díky který jsem mohl bágl při popojíždění po terminálech zavěsit za kufr a netrpěly tak moje záda.